Blíží se konec realitní džungle?

Po dlouhých letech příprav a jednání došlo 8. 11. 2019 ke schválení zákona o realitním zprostředkování Poslaneckou sněmovnou. Doba, po kterou se zákon připravoval, byla téměř nekonečná – první pokusy upravit zákonem realitní podnikání se objevily před téměř deseti lety. A to je hodně dlouhá doba i na naše zákonodárce… Jenže tento zákon prostě neměl u poslanců prioritu, zřejmě to nebylo téma, na kterém by se daly vydělat politické body. Z tohoto pohledu se dá říct: Konečně ho máme!

Kdo může být realitním makléřem?

Zákon upravuje podmínky, za kterých je možné stát se realitním makléřem nebo založit a provozovat realitní kancelář. Dnes stačí jen dojít na živnostenský odbor, zaplatit 1 000 Kč a můžete si říkat realitní makléř. To už naštěstí nebude možné – realitní zprostředkování bude vázaná živnost s požadavky na vzdělání nebo praxi. Ne že by to bylo nějak omezující – dostačuje titul z VŠ s ekonomickým, právním nebo stavebním zaměřením, střední škola a tři roky praxe, složení kurzu s certifikací MŠMT nebo MBA a rok praxe – ale je to alespoň něco…

Úschovy jsou i nadále možné…

Realitní makléři i kanceláře budou mít i nadále možnost poskytovat úschovu peněžních prostředků, klient o ni ale bude muset písemně požádat. Co je ale důležité – zvýší se ochrana takto uschovaných prostředků, a to v podstatě na úroveň ochrany, jako mají advokáti nebo notáři. Uschované prostředky budou muset být drženy na samostatných účtech, budou pojištěny a nebude hrozit, že je realitní kancelář použije pro svůj běžný provoz – úschovy budou totiž kontrolovány ze strany živnostenského úřadu.

Nově se také stanovuje požadavek na písemnou formu smlouvy o realitním zprostředkování – zamezí se tak nejasnostem, které mohly doposud vznikat v případech, kdy se majitel s makléřem dohodl na podmínkách pouze ústně. Za sebe jen mohu říct, že ústní dohoda je v případě, kdy se jedná o prodej majetku v hodnotě milionů korun, naprosto nevhodná, a vždy jsem považoval za standard písemnou formu zprostředkovatelské smlouvy.

Zbytečné pojištění

Nově se také stanovuje požadavek na písemnou formu smlouvy o realitním zprostředkování – zamezí se tak nejasnostem, které mohly doposud vznikat v případech, kdy se majitel s makléřem dohodl na podmínkách pouze ústně. Za sebe jen mohu říct, že ústní dohoda je v případě, kdy se jedná o prodej majetku v hodnotě milionů korun, naprosto nevhodná, a vždy jsem považoval za standard písemnou formu zprostředkovatelské smlouvy.

Kdy bude zákon platit?

Původní plán počítal s účinností zákona od ledna 2020, ale to je již nemožné – zákon teď půjde do Senátu a následně ho musí podepsat i prezident. Může tak dojít ke schválení pozměňovacích návrhů v Senátu, které by následně musela Poslanecká sněmovna také schválit, čímž by se proces opět protahoval… Možné termíny pro jeho účinnost jsou pak od 1. července 2020 nebo 1. ledna 2021. Nejpravděpodobnější je ale varianta obecné účinnosti, tedy 15 dnů po vyhlášení ve Sbírce listin. A k tomu může dojít kdykoliv v průběhu příštího roku.

Ve své realitní praxi dlouhodobě dodržuji Etický kodex makléřů QARA a Etický kodex Asociace Realitních makléřů ČR (ARK ČR) – ty již dlouho požadují po makléřích chování, které bude nově zakotveno v zákoně, a adaptace na tento zákon bude u mě tedy hladká.

Konec předkupního práva u garážových stání?

Neméně očekávanou změnou, na kterou se těšili jak majitelé nemovitostí, tak i realitní makléři, bylo zrušení předkupního práva spoluvlastníků u vybraných typů nemovitostí (typicky garážová stání nebo sklepy). Bohužel se tuto novelu občanského zákoníku nepodařilo schválit, takže i po 1. 1. 2020 zůstává povinnost předkládat nabídku na uplatnění předkupního práva ostatním spoluvlastníkům ve výše zmíněných případech. To bohužel znamená zbytečné prodlužování procesu prodeje nemovitosti a zároveň zvýšené náklady na straně realitních makléřů. Můžeme jen doufat, že se v příštím roce podaří tuto novelu schválit a tuto zbytečně zatěžující záležitost konečně odstranit.

A co takhle zrušení daně z nabytí nemovitosti?

V posledních několika měsících se také objevily náznaky, že by mohlo dojít ke zrušení velmi nepopulární daně z nabytí nemovitosti. Osobně považuji tuto daň za jednu z nejméně spravedlivých – kupující pořizuje nemovitost ze svých prostředků, které jsou zdaněné, a stát mu je ještě jednou prostřednictvím této daně zdaní. Tedy jednoznačný trest za to, že je člověk úspěšný a je schopen si ze svých úspor pořídit nemovitost. Obhajoba zastánců této daně, že tím stát alespoň částečně daňově postihne peníze vzniklé v černé ekonomice, nemůže obstát – stát by se měl snažit daně vybírat tam, kde tyto černé peníze vznikají. To je ale mnohem složitější… Bohužel naše současná vláda a její poslanci tyto návrhy nepodpořili a daň z nabytí nemovitosti ve výši 4 % zůstává i nadále v platnosti.

Což takhle navýšení poplatku za katastr?

A aby toho nebylo málo, v rámci daňového balíčku schválily vládní strany zvýšení poplatku za návrh na vklad do katastru nemovitostí z 1 000 Kč na 2 000 Kč. Zdá se to být malá částka, ale v době digitalizace, kdy řadu činností zastoupí technika, je navýšení o 100 % naprosto nemorální. Navíc iniciované vládní stranou, která před volbami slibovala, že daně nebude zvyšovat. Jenže těch několik set milionů prostě tato vláda potřebuje… Každopádně i v budoucnu, stejně jako doposud, budu tento poplatek hradit za své klienty já. Bez ohledu na jeho výši.

Po schválení zákona o realitním zprostředkování zřejmě dojde k postupnému vyčištění trhu od realitních makléřů, kteří neposkytují profesionální služby a měli tuto činnost jako přivýdělek nebo se pokoušeli snadno a rychle vydělat na úkor kvality. Časem se třeba dočkáme i situace, kdy bude profese realitního makléře vážená jako jinde v zahraničí…